Jak do důchodu ve čtyřiceti? Můj Plán.

Nejbližších 5 let pracovat jako zaměstnanec.  Práce která mě baví  naplňuje a pomáhá mi růst a rozvíjet se.  Moje příjmy musí být alespoň 1,5x násobku mých výdajů. Neznamená to za každou cenu dělat nejlépe placenou činnost.  Pokud nebude práce splňovat výše zmíněné požadavky, znamená to že musím snížit svoje výdaje.   Teď si trošku luxusu odepřu,  o to více si ho uziju v budoucnu. Šetřit rovnoměrně do tří pomyslnych prasátek. Šetřit na svoje věci, na investice ( abych tyhle peníze vnímal jako playmoney a nebál se o ně)  a na charitu ( osobně ještě nechápu tuto kolonku, ale vím, že časem zjistím, proč ji Robert Kiyosaki doporučuje). Vždycky zaplatit hlavně sobě. Osvojit si myšlení bohatých a přemýšlet jako oni v každodenních věcech.  Vždy se sám sebe zeptat. Co by teď udělal rozený vítěz? V průběhu těchto pěti let se vzdělávat, nasavat informace, získávat kontakty.  Zkoušet nové věci a nebát se riskovat.  Musím využít toho, že jsem mladý a nemám co ztratit. Získat všechny potřebné informace, znalosti a um k přesunutí se o level výše. 
Rozjet svůj vlastní byznys. Do mých třiceti zbankrotovat, poučit se z chyb a rozjet nový :-). Rád bych tenhle krok vynechal, ale musím s ním počítat.  Naplno přejít z pozice zaměstnanec do pozice podnikatele. Ideální stav bude vydělávat v silné měně (dolary, libry,eura)  a utrácet ve slabší.   Vydělané peníze reinvestovat  a zvyšovat hodnotu svého podnikání.  Dále rozvíjet svoje finanční znalosti a rozšiřovat si obzory.  Rozumět nejen účetnictví  ale hlavně porozumět trhu. Mít skvělého právního poradce, kterej nejenže zná různé daňové výhody, ale dokáže moje peníze ochránit před soudním procesem.  Kompletní finanční IQ podpořit o znalost v oblasti investování. Vědět jak peníze vydělají další peníze. 
Prodat svůj podnik nebo ho nadále vlastnit tak aby nevyžadoval mou stoprocentní přítomnost. Vydělané peníze investovat do aktiv. Akcie, obligace, investiční fondy, dluhopisy nebo cokoliv jiného, co má cenu, vytváří příjem a lze to hned prodat. Nejlepší aktivum se mi zdají nemovitosti.  Proto většinu investic budu směřovat tímto směrem. 
Ve 40 odejít do důchodu a nechat aktiva aby platila můj život v luxusu. V luxusu který si mnoho lidí nemůže dovolit.  Tím luxusem myslím nepracovat a přesto si žít tak jako kdybych pracoval. Usínat s vědomím, že jsem za dvacet let dokázal zabezpečit sebe a svou rodinu do konce života.  A za tu dobu jsem si užil několik kratších důchodu a , dokázal jsem všechno po čem jsem toužil, nikdy jsem nedělal nic co by bylo proti mému vnitřnímu přesvědčení. Své tělo, mysl i ducha jsem udržel ve skvělé kondici a rovnováze.